Soft skills, tedy jemné dovednosti, jsou v moderní personalistice velmi oceňované, mnohdy dokonce více než odborné znalosti či zkušenosti. Mezi soft skills mimo jiné patří také neverbální komunikace. Jak řekl psycholog a jeden z předních světových odborníků na lidskou komunikaci Paul Watzlawick „Člověk nemůže nekomunikovat“. Intonace, mimika, gestikulace, podání ruky, postoj i posed, způsob chůze… Naše tělo prostě komunikuje stále. Říká se, že lidé si na druhého vytvoří až 90 % názoru v prvních cca pěti minutách a že z 60–80 % je tento názor ovlivněn neverbální komunikací – tedy chováním a vzhledem.

Chystáte se na osobní pohovor a chcete udělat co nejlepší první dojem? Máme pro vás sedm tipů a rad, jak zlepšit svoji neverbální komunikaci:

  1. Vstup

Zpříma a jistě. Hlavně na recepci nebo v kanceláři nestůjte jako „tvrdé Y“, sami se představte a řekněte člověku proti vám, kdo jste a co tam děláte. Je potřeba udělat dobrý první dojem na všechny = nejen na toho, kdo s vámi povede pohovor. Váhání a nesmělost vám rozhodně nepomůžou. Na druhou stranu nedoporučujeme ani rozrazit dveře a na celou místnost rozhlásit „tak tady mě máte“.

  1. Podání ruky

Po „koronavirovém“ distanci je toto trošku složitější téma, ale logicky se předpokládá, že když jdete na pohovor, jste zdraví a bez jakýchkoliv zdravotních problémů. Podání ruky by tedy při pracovním pohovoru mělo být znovu samozřejmostí. Stejně jako vstup do místnosti, i podání ruky by mělo být zpříma a s jistotou. Žádné váhání, žádná nejistota. Znáte ve spojení s podáním ruky pojem „leklá ryba“? A také to tak nesnášíte? Tak to prosím nedělejte. Stisk by měl být přiměřený – ani moc pevný, ani moc „leklý“. Vždy podávejte celou dlaň, nikoliv jen konečky prstů.

  1. Pohled

Už od začátku, při představování, se svému protějšku dívejte do očí. A pokračujte v tom během pohovoru i při loučení. Jen prosím myslete na to, že „civění“ také není ideální. Je přirozené mrkat a občas se podívat jinam. Pokud s vámi vede pohovor více lidí, snažte se rozprostřít vaši pozornost mezi všechny. Více kontaktu věnujte tomu, kdo vám zrovna položil otázku, ale nezapomínejte se sem tam podívat i na ostatní. Co se týče pohledů kolem sebe, rozhodně zapomeňte na kontrolování hodinek a „hypnotizování“ dveří. Mohli byste jimi zbytečně brzy „vyletět“.

  1. Sezení a natočení těla

V dnešní době se už minimálně setkáte s tím, že by váš protějšek seděl za velkým pracovním stolem. Většinou dochází k neformálnějšímu rozhovoru v křesílkách či na židlích u nějakého konferenčního stolku. Vaše tělo i nohy by měly směřovat ke komunikačnímu partnerovi – aby to nevypadalo, že se mu nějak vyhýbáte. Jste-li dáma a ráda nosíte sukně či šaty, samozřejmě můžete nohy natočit tak, abyste si je pod sebe pohodlně poskládala. Takže pokud kolena míří jinam, tělo by rozhodně mělo směřovat přímo proti personalistovi.

  1. Vzdálenost

Možná že nyní, když jsme si navykli dodržovat minimální dvoumetrové odstupy, je tohle téma absolutně samozřejmé. Ale za nás je tak důležité, že si ho raději zopakujeme – i když chcete působit přátelsky a kontaktně, prosím, udržujte „příjemnou“ mezilidskou vzdálenost (minimálně půl metru). Hlavně na začátku, když ještě nevíte, jaký ten druhý vlastně je. Později se třeba on sám o kousek přiblíží či nakloní, což by pro vás mělo být dobré znamení = znamení sympatie. Pokud jednáte s výrazně starším člověkem, odstup by měl být ještě větší.

  1. Gesta

Prozradíme vám prastarý a ověřený vyjednávací trik: mocní lidé s vysokým postavením se pohybují jen minimálně. Používají tedy méně gest než jejich podřízení. S gesty proto neplýtvejte a používejte střídmé pohyby. Přehnaná gestikulace může znamenat, že se za ni snažíte schovat nějakou slabou stránku či nervozitu. Zkřížené ruce či nohy značí nesouhlas či obranu proti komunikačnímu partnerovi. Stejný význam, možná ještě posunutý o level výš, mají i zatnuté pěsti. Nedělejte to. Ideální je, když během pár minut prokouknete váš protějšek a zkusíte občas napodobit jeho gestikulaci.

  1. Odchod

Může se vám zdát, že na něm už nezáleží, protože personalista nebo váš budoucí nadřízený má už díky pohovoru jasno, ale to se opravdu mýlíte. Důležitý je váš projev od začátku až do úplného konce. Znovu jednejte s jistotou, tentokrát ale buďte raději klidnější než zbrklí. Jako první natáhněte ruku k pozdravu a poděkujte – za příjemné povídání, za příležitost… Nezapomeňte na oční kontakt a na úsměv.

 

Bylo by skvělé, kdybyste si třeba doma před zrcadlem, nebo i s partnerem pár takových pohovorů „na nečisto“ vyzkoušeli. Ať se naučíte své tělo ovládat dříve než na ostrém pohovoru. Pokud se začnete na vaši neverbální komunikaci soustředit až na pohovoru, může to dopadnout moc špatně. Znervózníte, dostanete se do křeče a nebudete schopni ovládat ani komunikaci verbální. Jak se říká, připraveným štěstí přeje. Držíme pěsti, ať vám pohovory vyjdou přesně podle představ.

A zapamatujte si především toto: zpříma, s jistotou a s úsměvem.

FOTO: Freepik

Čtěte dále:
Mzda vs. plat, mzdový výměr vs. pracovní smlouva
Žádost o úvěr aneb jak budovat vztahy s bankou